Vedoucí: Míša, Kessidy, Petržel, DerDie, Kulďas, Jeňa.
My (děti)– Klikouš, Majkl, Hup, Dráček, Raciolka, Anča, Mudra, Červenáček, Apač, Mandl, Valach, Porto, Zavináč, Fčelka a já (Tkanička)
Pátek, 22.3 2013
My Mikulovští jsme se sešli v 16:45 na nádraží kupodivu v Mikulově a odjeli jsme vlakem směr Břeclav. V Břeclavě už na nás čekali holky a kluci z Břeclavi, kluci z Lanžhota a dorazili za námi autem i DerDie s Kessidym. Z Břeclavi jsme odjeli vlakem do Brna, z Brna trolejbusem na zastávku a ze zastávky jsme šli pěšky do klubovny. V klubovně jsme si dali teplý čajíček na zahřátí a už nás čekali první hry od DerDie. Na začátku jsem se vzájemně seznámili a u poslední hry se objevila i přezdívka Chleba. (přezdívka nikoho 😉 ) Asi po 15 minutách jsme šli hrát hry do klubovny, a nejdřív jsme si každý museli dát s 12 lidma „rande“. Potom jsme se scházeli (randili) a povídali jsme si o různých tématech, např. Skautský idol, oblíbený film atd. (Stihnout 12 schůzek za cca 12 minut – opravdu mazec). Dalším úkolem bylo za cca 15 minut vytvořit plakát, na kterém jsme měli představit náš oddíl. A nastala večerní hra „Pošty“. Každý z nás měl z jedné pošty doručit na jinou poštu balíček (5 bodů), dopis (8 bodů) nebo telegraf (1O bodů ale na čas). Já jsem se hned na začátku ztratila… a mou „příhodu“ už všichni znají-tak ji tu rozebírat nebudu :-D. Pak jsme si dali teplý, od Kulďase jen malinko přeslazený čaj. A nastal večerní rituál. Postavili jsme se do kruhu a postupně jsme si od sebe odpalovali svíčku, mohli jsme pronést pár slov a vzali jsme si korálku, kterou jsme si navlékli na koženou šňůrku. Pak jsme šli zpívat a hrát na kytary, my trošičku víc ospalí jsme už šli do hajan a někteří (nejmenovaní A…) šli řezat dříví. Nakonec jsme ale usnuli všichni.
Sobota 23.3.2013
Po ranní písničce „Vychází“ byla rozcvička s DerDie, při které jsme procestovali téměř celý svět a vyzkoušeli všechny dopravní prostředky. Dnes se k nám připojila i Anča. Potom jsme se rozdělili na 2 skupinky. V jedné jsme byly my, co vedeme malé světlušky a vlčata, a ve druhé byly ti, co vedou skauty a skautky. Nejdřív jsme se naučili předávat jednotlivé některé body stezky do her, a potom jsme se vyměnili s druhou skupinkou a naučili jsme se, jak správně uspořádat schůzku. Potom nás naši milí vedoucí vyhnali opět do mrazu a my jsme museli obíhat náš víkendový domov. Při obíhání jsme plnili různé úkoly (běh po jednom dopředu, pak pozpátku, po dvojicích a nakonec postupné nabírání vždy jednoho dalšího člena) ale nejzajímavější to bylo, když jsme běželi, celá skupinka za sebou, a za zatáčkou jsme nabourali do druhé skupinky :-D. Ještě jsme hráli kočku a myš, při které jsme si já a Klikouš pěkně zašpinili kalhoty. Poté nás vedoucí rozdělili do dvou skupinek, starší a mladší. Starší šli hrát hry, a my, mladší, jsme šli vařit oběd (čočková polévka a špagety). Všechno bylo v pořádku, jen do omáčky na špagety jsme naházeli, co nám přišlo pod ruku. Ale jíst se dala. Na oběd nás čekalo velké překvapení. Ruce jsme si vzájemně svázali šátkama a popřáli jsme si dobrou chuť. Chuť byla dobrá, jen najíst se bylo obtížné. Když už se nám podařilo dostat jídlo na lžičku a přiblížit se k ústům, tak se stalo, že to samé měl v úmyslu i soused a jídlo skončilo na zemi nebo na oblečení. Kessidy a já jsem při jídle stihli i zazpívat písničku – paci, paci, pacičky…. :-D. Po obědě jsme uklízeli a popovídali jsme si o politice. Potom následovali prezidentské volby. Každý z nás si vylosoval lísteček, na kterém byla napsaná jeho strana, popř. nestraník, náš politický záměr a pořadové číslo. Nejdřív jsme měli vytvořit náš plakát na propagaci a potom jsme řekli stručně pár slov o našem politickém záměru. Volby vyhrál Mudra. Zanedlouho jsme si zahráli hru směnárna s číslem. Každý z nás dostal lístečky od 1-10 a začali jsme vyměňovat. Větší číslo bralo menší a jen jednička brala desítku. Pravidlo bylo, že lístečky, se kterými jsme vyhráli jsme již znovu nemohli použít. Po směnárně s čísly jsme dostali přednášku o rétorice od Míši. Někteří z nás jsme si rétoriku ještě vyzkoušeli při čtení a ostatní náš výstup hodnotili. Večer jsme se rozdělili na původní skupinky, starší, mladší. My, mladší jsme si šli zkoušet, jak vysvětlíme na náboru, svému kamarádovi a rodičům nováčka co je to skauting. Bylo obtížné to všechno popsat, nejobtížnější však bylo říct to s klidem do kamery připevněné na koštěti. 😀 Poté jsme se vyměnili a naše skupinka šla péct pizzu. Díky super „rychlé“ troubě to trvalo hodně dlouho. Mezitím odjela DerDie a přišla za nám Fčelka. Když jsme se konečně dočkali pizzy, začali jsme se dívat na naše, některé velmi vtipné videa z představování skautingu. Před spaním jsme si utvořili menší skupinky a začali jsme řešit problémy našich družin. Většinou jsme vždy našli řešení. Potom přišla řada na džbán, ze kterého jsme vytahovali papírky s našimi dotazy na vedoucí, které jsme tam průběžně za celý den házeli. Apač nám do toho řezal dříví :D. Potom byl ještě večerní rituál a šupky dupky do spacáčků. (Tuto noc šel na dříví i Porto 😉 ) Hláška dne od Klikouše: Nešťouchej do mě, od toho máš facebook.
Neděle 24.3.2013
Ráno nás opět vzbudila písnička „Vychází“ a šli jsme na rozcvičku s Kessidym. Nejdřív jsme se proběhli a potom jsme si zahráli hru na krysy a deratizátory (toto slovo nebyl schopný Kessidy vyslovit, a proto vždy ukázal na svého mluvčího Mandla a ten ho za něj vyslovil :D). Po rozcvičce nás Kulďas učil, jak správně zorganizovat výpravu. (návaznost na celoroční plán, místo srazu a návratu, program… volba správného termínu a počasí- ještě že máme rosničku Míšu, ta nám jistě vždy objedná sluníčko) Potom nás Jeňa učil jak nějakou světlušku nebo vlče motivovat (např. pochvalou, bodováním, akcí za odměnu nebo také sladkostí, ta by se určitě všem líbila nejvíc J). Potom, druhá skupinka starších šla vařit oběd a my, mladší jsme si zahráli na vědce, kteří mohli zachránit jen 6 lidí z 10. Bylo to těžké rozhodnutí. Zachránit slavnou historičku nebo vietnamskou studentku? Po obědě (na oběd byli velmi dobré tortilly s omáčkou a zeleninou) se rozbila láhev z minulého ŠKOPRu, ti co tam měli své vzkazy si je vzali a my, nový jsme si napsali nové vzkazy a hodili jsme je do nové láhve. Začali jsme si balit věci a uklízet klubovny. Potom nastal poslední korálkový rituál, nakonec jsme si vyměnili naše předměty na výměnu a byl čas na odchod. Šli jsme tedy na tramvaj, z tramvaje na vlakové nádraží a vlakem do Břeclavi kde jsme se každý s každým skautským pozdravem rozloučili. Mikulovští jsme pokračovali směr Mikulov, a tam jsme se rozutekli na všechny světové strany. Všem vedoucím i děckám děkuji za super ŠKOPR a už se nemůžu dočkat dalšího ( nemůže být 52x za rok? :D)
Tkanička
P.S. Mandlovi DĚKUJI, že trpělivě odpovídal na mé dotazy při psaní tohoto zápisu.
Odkaz na fotky z této akce ZDE