Jako po každém ŠKOPRu, i po tomto se losovalo, který z účastníků napíše zápis o akci. Letos chtěli, aby to napsal někdo, kdo byl na něm poprvé a los vyšel na mě. Předem upozorňuju, že jsem se celkem motala v čase i díky tomu, že jsme chodili spát po druhé ráno a vstávali kolem osmé, takže některé hry mají možná špatné pořadí. To si myslím, že na začátek stačí a teď už k samotnému ŠKOPRu:
Účastníci zájezdu: Housenka, Cvrček, Tkanička, Áďa, Valach, Apač, Fejsi, Gedžitka, Rolf, Joe, Klikouš, Raciolka, Hup, Vačky, Králíček
Vedení: Kecka, Kulďas, Štístko, Anča, Jeňa, DerDie, Cassidy, Míša
Pátek
Sraz byl na břeclavském nádraží v 17:20. Lanždhočáci přijeli busem, z Mikulova vlakem. Nasedli jsme do vlaku na Brno. Rozložili jsme se po celém vagonu, já jsem byla v kupé s Áďou, Tkaničkou, Housenkou, Cvrčkem a samozřejmě s Rácou. Bohužel, až tam jsem zjistila, že nemam požadovaný kroj. Přepadla mě chvilková potřeba namalovat si na rub mikiny kroj, avšak to mi holky vymluvily. Když jsme vystoupili na brněnském nádraží, ještě jsme nevěděli, že tam budeme asi 40 minut čekat na další spoj směr Lelekovice. Po nasednutí a vysednutí z vlaku jsme 15 minut šlapali na chatu, kde jsme měli strávit dva dny. Když jsme trochu zafunění došli k chatě, zjistili jsme, že týpek, který ji nám měl otevřít, nedošel. A opět jsme čekali. Nakonec ji Kulďas otevřel a konečně jsme vešli dovnitř. Po krátkém vybalení následovali hry na seznámení. Po nich jsme měli zkonzumovat naše jídla z domovů neboli se navečeřet. Potom jsme měli na výběr ze 3 programů. Na mě zbyl program s názvem Podrádce dělá víc škody než užitku, který měl na povel Jeňa. Probírali jsme Klikoušova podrádce Žabáka. Se mnou tam ještě seděli Hup, Gedžitka a Fejsi. Celou situaci jsme pořádně “probádali“ a shodli se na řešení, že by si měl Žabák zkusit mít vetší zodpovědnost na schůzkách. Pro info, tento program končil kolem 11 večer. Den zakončoval korálkový rituál. Vcelku tento den všichni chválili nebo si přáli další takovéto dny. Jdeme spát. A ke každé akci patří noční hra, a tam to nebylo jinak. Ta nás vtáhla do blízké budoucnosti, kde se země zmítá ve 3. světové válce, ve které je nejdůležitější součástí elektřina. Na ni už jede vše – od vidličky až po auta. I u nás na chatě vypojili proud. Tak jsme vyrazili do lesa s LED baterkami (které svítily pouze 25 s) a hledali písmena s jejich pořadím na papírech, z kterých měl vzejít nějaký text. Rozdělili nás do 4 družstev, dlouho ale nevydržely. Postupně jsme se spojili do jednoho družstva. Text obsahoval zprávu (samozřejmě zašifrovanou), že máme zapnout pojistky. Tak jsme teda šli na chatu a zapli pojistky. Poté jsme už jen zalezli do spacáků a doopravdy šli spát. Byly 2 hodiny ráno.
Sobota
Ráno jsme se mátožně vyhrabali ze spacáků při písničce Vychází a ploužili se na Keckovu rozcvičku, která spočívala v uběhnutí par desítek metrů, udělaní rozcvičky a tzv. poklusem, pakliže se tomu tak dalo říkat, doběhli opět na chatu. Příjemně mě překvapila snídaně, udělaná jako švédský stůl. Po snídani a hygieně jsme si vevnitř sedli do 4 skupinek, ve kterých jsme měli zpracovat udělený problém, např. zapojit do družiny problémového člena atd. Pak jsme se seskupily s členy oddílu a měli udělat program na zpracování našeho problému u nás v družině/oddílu. Následovalo plánovaní akce, co udělat prvně, co potom, a potom … Po chvilce oddychu jsme opět zpozorovali výběr ze 3 programů a na mě opět zbyl Sacculus, stezky, světlušky. Tento program se neměl konat jako ostatní dva dopoledne, ale odpoledne, protože jsme kuchtili oběd. Naštěstí byl poživatelný, z mé strany i silně jedlý. Ještě před kuchtěním jsme byli rozděleni do dvou skupin a zkoušeli jsme si krizové situace. Bylo to postaveno na udělených rolí, takže každý tvořil kousek celkové scény. Až teď jsme kuchtili a ostatní měli programy. Po oběde byla cca tři čtvrtě hodinová pauza. Následovala Ančina běhací hra Čínští poštovní poslíčci. Byli jsme rozděleni do pěti družstev po třech osobách. Úkolem bylo dopravit lístečky (s čínskými klikyháky) z centrály do obálek (se stejnými klikyháky na obale). Dohromady bylo 8 stanovišť, které ke konci ještě Anča zpřeházela. Věřte mi, kdo si třikrát po sobe seběhl a zase vyběhl ten zatraceny sráz k potoku, byl udýchaný jak po několika kilometrovém běhu. Naštěstí následoval Keckův výklad Time Managment, o plánovaní svého volného času vevnitř. Poté byla vývojová psychologie s DerDie. Prvně jsme seděli venku, ale kvůli zimě jsme se přesunuli taktéž dovnitř a dovykládali si to v teple. Následoval stručný průlet historii skautingu, který byl udělán jako procházka kolem chaty. Každá událost byla pantomimicky ztvárněna a doplněna DerDiiným povídáním o ní. Po návratu na chatu se od nás ostatních oddělili Ráca, Klikouš, Apač, Tkanička a Valach, kteří měli “promoce“ – jakési povídaní o dalších plánech ve vzdělávání ke skautu (prostě o čekatelkách …). My ostatní jsme měli taky povídaní obecně o skautu, čeho všeho bychom chtěli dosáhnout, co nám dává skaut a co mi dáváme jemu atd. Večere byla ve stylu McDonald – opečené kousky namletého masa, půlka bagety rozkrojená napůl, 3 druhy dresingů, ledový salát a rajčata nakrájená na kolečka. Někdy kolem večere jsme prezentovali náš domácí úkol – naplánovaní dalšího ŠKOPRu. Ted mi trochu paměť vynechala, ale určitě někdy teď byl korálkový rituál, kde taky všichni chválili tento den. Jdeme spát kolem půl 3 ráno.
Neděle
Vstávali jsme kolem půl osmé písničkou Vychází, která už některým (mě) šla na mozek. Dnešní rozcvička spočívala ve spacákové bitvě – zůstaň ve spacáku a na nohách jako poslední. Na snídani byl taky švédský stůl, nejvíc šly na odbyt cereální kuličky a lupínky s mlékem. Po ní byl program omezené malovaní. Každý člen skupiny mohl dělat pouze nějaké úkony. Nejlepší bylo, ze Klikouš nemohl mluvit, no dokážete si to ticho někdo představit? Já už jo. Bohužel potom musel Valach odjet kvůli florbalovému turnaji domů. Během tohoto programu (to malování) druhá skupina dělala oběd. Byla řidší hrachová polévka a jako druhé kuskus s nějakou zeleninou. Po oběde jsme se sbalili a rozbili lahev se vzkazy z minulého roku. Opět jsme napsali další a nastrkali je do lahví. Pak jsme začali vyklízet a uklízet chatu. Já a Joe jsme venku kroužlali mrkev na svačinu, zatímco ostatní uklízeli nebo dělali, že uklízí. Nakonec přišla na řadu směnárna věcí na památku. Klikouš tam byl tak trochu jako Bigboss, který mění pouze věci, které se mu líbí za své placky na kroj. Vše zakončoval poslední korálkový rituál. Naposledy jsme se otočili za naším dvoudenním obydlím a vydali jsme se na cestu k vlaku. V Brně jsme zase čekali skoro 45 minut na další vlak do Břeclavi. Tam jsme se rozloučili a některým i vhrkli slzy do očí. Vedoucí šli zapít povedený ŠKOPR do jedné břeclavské čajovny.
Králík
Pozn. Králíkův zápis byl pro autentičnoust zachován v původním změní, přestože se v něm vyskytují „drobné“ nepřesnosti. 🙂
Odkaz na fotky z této akce ZDE